Fakta: Queen II

natáčení: Brian hrál na piáno. <pravda>

Brian (2003): "Při nahrávání, pokud si pamatuju, jsem hrál na piáno v Doin' All Right, Father To Son, Dear Friends, Now I'm Here, Teo Torriate a All Dead All Dead."

skládání: Byla napsána ve studiu. <pravda>

John (1974): "Naprosto studiová skladba. Cítili jsme, že je to jedno z čísel, které na pódiu nejde provozovat."

obecně: Nápad udělat černou a bílou stranu desky se objevil až po tom, co Freddie napsal tuto skladbu. <pravda>

Freddie (1974): "Nemá to žádný hlubší význam. V té době nás to prostě napadlo. Napsal jsem tuto skladbu,March Of The Black Queen, pro desku. Pak nás napadlo udělat bílou a černou stranu odrážející bílou a černou náladu. Vyšel z toho krásný kontrast."

natáčení: Divný zvuk na konci první sloky a v některých pasážích během druhé sloky patří piánu. <pravda>

Brian Wilson (o piánovém "zvonění"): "Abychom získali tento unikátní zvuk, tak jeden z nás musel vlézt do piána a brnknout na struny, zatímco ten druhý musel být u kláves a mačkat je, takže jedině tak to mohlo zvonit."
pozn.: Patent za tento efekt patří Philu Spectorovi. 'Nevermore' byla produkována Robinem G. Cablelem, který Spectora v tomto směru sledoval. Toto piánové zvonění bylo hlavním experimentem v hudbě Queen v té době.

skládání: Freddie ji složil na kytaře. <pravda>

Brian (1998): "Freddie také složil Ogre Battle, což je velmi tvrdá metalová skladba. Je zvláštní, že to vůbec složil. Ale když už Freddie popadl kytaru, býval plný energie. Bylo to jako když hodně nervózní zvíře hraje na kytaru. Nebyl moc trpělivý, zvlášť neměl trpělivost s jeho vlastní technikou. Nebyl na hru na kytaru dost technicky vybavený, ale měl to ve své hlavě. A vy jste mohli cítit, jak se ty věci snaží prodrat ven. Jeho pravá ruka byla celkem dost rychlá. Na kytaře složil dost dobrých věcí. Většina z toho by mě ani nenapadla, protože to bylo v divných tóninách. Měl zálibu hrát béčka v E a A a F tóninách. A to nejsou akordy, do kterých by vám ruka přirozeně zapadávala. Tak mě nutil hledat způsoby, které mají neobvyklý zvuk. Bylo to opravdu prospěšné."

skládání: Inspirací byl obraz. <pravda>

Freddie (1977): "Inspiroval jsem se obrazem od Richarda Dadda, který je vystaven v galerii Tate. Ten obraz jsem studoval a inspiroval mě k napsání skladby o kresbě. Vylíčil jsem to, co jsem na něm viděl a myšlenky, které mě napadaly. Měl na to vliv i můj vztah k umění, mám rád malování, tak jsem si řekl, že bych o tom mohl napsat píseň."

---

natáčení: Spinet patřil mezi vybavení studia. <pravda>

Brian (2003): "Spinet pro Fairy Feller's Master Stroke, leželo pro naše velké překvapení ve studiu a Freddie bavil, když na něj jen tak cinkal. Samozřejmě odtud to již byl kousek k tomu, abychom ho nějak na skladbě nepoužili - perfektně se hodilo do té nestálé bláznivé melodie (a také dobou, se kterou skladba souvisí, inspirovaná kresbou Richarda Dadda se stejným názvem, která dodnes visí v galerii Tate."

živě: Tuto skladbu měla v repertoáru skupina Smile. <lež>

Tim Staffell (2000): "Ne, Smile ji nikdy nehrála."

---

natáčení: Brian hrál na akustickou kytaru značky Hairfred. <pravda>

Brian (1982): "Mám velmi starou, levnou kytaru Hairfred, která dělá ty bzučivé zvuky v Jealousy a White Queen. Nikdy jsem neviděl druhou takovou. Nahrazením původní kobylky za kobylku z tvrdého dřeva jsem ji rozezněl jako citaru. Tak dlouho jsem ji odsekával dokud nebyla nízká a pod ní jsem nalepil materiálu pro pražce. Struny jen tak lehce ležely na tomto pražci a to vydávalo zvuk citary."